JAKÉ KYTKY DO INTERIÉRU?
Rozhovor s autorizovanou zahradní architektkou
V dnešním rozhovoru jsem měla tu čest popovídat si s Ing. arch. Lucií Kostkovou, autorizovanou zahradní architektkou, která se specializuje na jak na venkovní tak i vnitřní prostory.
Společně se zaměříme na to, jaké rostliny se hodí do různých místností v domě, ať už jde o obývák, kuchyň, nebo dětský pokoj. Zároveň zjistíme, zda jsou místní rostliny lepší volbou pro naše interiéry než ty exotické a co by měl každý z nás zvážit při výběru rostlin do domácnosti.
Pojďme se tedy společně inspirovat a zjistit, jaké kytky mohou obohatit naše bydlení a přispět k lepší kvalitě našeho života.
1. Existují kytky do interiéru, které jsou lokální a regionální, a zároveň prospěšné pro zdraví? Jaké rostliny pro zdravý domov by to mohly být?
Začnu trochu zeširoka. Lokální a regionální květiny – to jsou ty naše, české, středoevropské, co potkáváme v naší krajině. Těm se daří nejlépe venku a není důvod to měnit, protože jsou adaptovány svým vývojem na mírné středoevropské klima. Další věc je, že svět už je tak globalizovaný, že rostliny, které považujeme za lokální, vůbec lokální nejsou (třeba americké brambory nebo rajčata) a jakýsi kontakt lidí a výměny všeho možného včetně rostlin mezi kontinenty a různými klimatickými pásmy existuje odnepaměti. A pak také, klima se neustále proměňuje a s ním i vegetace, v řádech desetiletí, staletí, tisíciletí i milionů a miliard let, nehledě jen na přítomnost člověka západního typu a jeho neustálou až neurotickou potřebu stále něco tvořit. Poslední dobou spíš tedy ve velkém znecitlivěle přetvářet a ničit. V přírodě existuje jen dynamická rovnováha, nic statického a stálého není, to je záležitost mysli člověka – touha po nesmrtelnosti..
Sama, když navrhuju zahradu, jsem si vědoma toho, že rostliny mají původ z různých koutů světa, s obdobným klimatem jako je naše a za neekologické to nepovažuji. Zahrada je něco jiného než volná krajina a spíš se řídím podle toho, na jaké místo se co hodí dle podmínek – zda je tam sucho, mokro, stín, přímé slunce, kyselá nebo zásaditá půda apod a také, aby výběr rostlin pasoval s naturelem klienta. Do volné krajiny bych si dovolila menší pestrost výběru než do zahrad a držela se spíše právě té lokálnosti. Některé druhy odjinud mnohem lépe snáší např extrémní podmínky (nejen) města – sucho, špatné půdy a zasolení, velkou prašnost. Dala bych si ale pozor, kde tyto rostliny budu pěstovat, aby mi „neutekly“ do krajiny a nezačaly usurpovat slabší místní druhy. Ne všechno, co je nejživotaschopnější a nejsilnější, je zároveň i to nejlepší. Biodiverzitu čili pestrost chápu něco jako neustálé vyvažování, dejme tomu „slabšího a silnějšího.“ Jestli je člověk v něčem pánem tvorstva, tak tuším jeho roli zrovna tady – neustále citlivě vyvažovat sebe i svoje prostředí a mimoděk napomáhat sám sobě z vlastní existenciální deprese 🙂
Ale teď k věci, existuje seznam invazivních rostlin pro ČR a pokud jsem laik, toho bych se i držela. A existuje i pro živočichy, nejen pro rostliny.
Pěstování rostlin v interiérech v běžných domácnostech má prý původ ve Skandinávii, aby ta dlouhá zima a tma byla doma snesitelnější. Interiérové květinářství na území střední Evropy v minulých dobách bylo výsadou bohatých rodin, součástí zámků bývaly i oranžerie nebo skleníky, kde se pěstovaly subtropické a tropické rostliny. Okolo panských sídel bývala vždy zahrada, později park, od dob kolonizací a romantismu pak naplněný i exotickými druhy, které dnes běžně sázíme v zahradách (například rododendrony, magnolie, jinany,..). Určitě to bylo od panstva marnivé a kořistnické, ale je v tom za mě i kus krásy a především vlastní historie. Zámecké parky a oranžerie mají zkrátka něco do sebe, stejně jako třeba japonsky laděné zenové zahrady nebo zimní zahrady a skleníky v městské střešní krajině.
Svět se tedy vyvíjí, národy jsou pomíchané, my si můžeme vybrat, jestli budeme žít v New Yorku nebo Dolní Lhotě a není na tom zřejmě nic špatně. Podobně to vnímám i s rostlinami v interiérech – např. život ve městském bytě bez balkonu s květinami bych si bez nich nedokázala představit, proto je považuju i za zdraví prospěšné.
Rostliny k nám promlouvají a naši péči nám vrací dobrým prospíváním. Každá květina nám může být nějak užitečná, záleží na našich potřebách a postojích.
2. Jaký máš názor na to, že si lidé často dávají exotické rostliny do interiéru? Je to ekologicky šetrné nebo by bylo lepší volit lokální druhy?
Jak už jsem zmínila, exotické květiny v interiérech považuji spíš za jedno velké dobro v dnešním globalizovaném světě. Pro ty z nás, co nemají ani zvíře ani zahrádku, nás minimálně učí, jak pečovat ve svém prostředí o něco živého a z existování u počítače nás vytrhují a uzemňují zpátky do skutečného života, už jen tím, že k nim zvedneme oči od monitoru.
Z lokálních druhů se v interiérech používá asi jen břečťan, v různých choulostivějších sortách, častěji v chladnějších prostorách. Lépe se mu daří zkrátka venku.
Mám docela ráda jarní cibuloviny v bytě, ideální i k velikonoční výzdobě, málokdy se ovládnu nekoupit si v květinářství narcisky a omamně vonící hyacinty. Naštěstí je mám pak kam v zahradě sázet.
Taky se dají lokální květiny sušit a používat k suchým vazbám, k různým příležitostem během kalendářního roku
Stejně tak fajn mi přijde tolik populární květinové swapování – za kytky nic neutratíte a povyměňujete řízky rostlin buď s kamarádkami nebo na nějakém organizovaném swapu.
Co považujuj za velkou rozmařilost, tak to je obchodování s řezanými květinami z celého světa. Pompézní kytice jsou sice pak chvíli krásné, osobně v tomhle vidím velké plýtvání. Přijde mi to jako dovoz zboží na kontejnerech z Číny, sice se někde ušetří, ale za jakou cenu. Svět je v tomhle zvrhlý, že místní výroba vyjde dráž než dovoz okolo celé zeměkoule.
Avšak i tady se s tím dá pracovat – kytky k řezu se použijí luční, zahradní nebo se pěstují lokálně – vím, že s tím nějaký rok zpátky začal i brněnský Rosebud. Kytice a vůbec lokální použití rostlin, bylin, květin navázané na naše tradice během roku, tohle téma rozvířila a první ekologické květinářství rozjela snad už desetiletí zpět Lucie Králíková s projektem Efemér. Doporučuju mrknout – je velmi inspirativní. Teď už je takových podobných projektů mraky a za mě je to moc dobře.
Používání květin a rostlin vůbec by nemělo být bezduché a čistě utilitární – ani v bytě, ani v zahradě, ani v krajině…
3. Jaké exotické rostliny by byly vhodné do našich domácností, aniž by měly negativní vliv na ekologii nebo zdraví?
Řekla bych, že všechny běžně používané. Vyloženě prospějí bylinky na okně nebo balkoně a vůbec, co všechno se dá na balkoně i vypěstovat a sníst – třeba ty „exotická“ rajčata, jak už jsem zmínila. Nařezaná čerstvá kytice ze zahrady nebo z louky na jídelním stole nebo na okně vždycky potěší.
V interiéru s malými dětmi bych se možná vyhnula jedovatým rostlinám (Dieffenbachie, Monstera,..), těm pichlavým a které mléčí (Euphorbia trigona) a mohou způsobit alergickou reakci. Ale i to se dá zvládnout, jako dítě zahradníků jsem přežila všechno jedovaté a pichlavé a vůbec toho u nás doma a na zahradě nebylo málo. Je třeba se v tomto směru vzdělávat a dělat osvětu i svým dětem. Důležitá je i naše péče, výběr vhodného místa dle světelných a teplotních potřeb rostlin, aby měly dobrý předpoklad prospívat, aby např neuhnívaly, neplesnivěly, je třeba nepřehánět zálivku, občas přesadit, zvětšit prostor pro kořeny a vyměnit vyčerpanou zeminu, rozsadit, ostříhat, ošetřit. Nebudou pak vytvářet prostředí, kde se daří plísním, rostlinným chorobám a škůdcům.
4. Jaké kytky mají prokazatelný vliv na zlepšení kvality vzduchu v interiéru? Může například rostlina filtrovat toxiny nebo zlepšit vlhkost vzduchu?
Vždycky jsem měla pocit, že všechny nám zlepšují prostředí doma, ale jak už jsem uvedla, je potřeba si nastudovat, jaká kytka co potřebuje, abychom neškodili jí ani sobě. Rostliny obecně snižují prašnost, zvyšují vlhkost a tím, že jsou živé, barevné a rozmanité a když ještě dobře prospívají, snižují i náš každodenní stres. Sama mám ve svém atelieru květin hodně, což při vytápění v zimě ještě zvyšuje vlhkost – zkrátka už musím hodně větrat J
Rostliny, které dle chatu GPT vyloženě pohlcují toxické látky jsou Spathiphyllum, Sansevieria, zelenec (Chlorophytum comosum), Ficus benjamina, Dypsis lutescens (areková palma), Aglaonema, Aloe vera. Přiznávám, že takto jsem se na pokojovky nikdy nedívala a snad ani ve škole jsme na to nebyli upozorněni, doba se mění a děkuju za otázku, něco jsem se sama dozvěděla.
5. Jaké kytky by měly být ideální pro ložnici? Může mít rostlina vliv na kvalitu spánku a vzduch?
Záleží, jak funguje naše ložnice, pokud je to opravdu chladnější a stinnější místnost, než je obývací pokoj nebo kuchyně, pak bych volila třeba brambořík, hortenzie, Heliotropium, Abutilon, je mnoho květin, v takové chladné ložnici se dají eventuelně přezimovat i některé balkonové rostliny.
Další aspekt je vůně, což mám moc ráda, ale ne každý ji snese, to jsou např. již zmíněné hyacinty, jasmín, Stephanotis,.
Chcete kompletní seznam kytek podle místností, včetně jejich obrázků, takže si pak můžete vybrat jako v katalogu? Klikněte na tlačítko níže a budete to mít zcela zdarma! Ušetří to spoustu času.
6. Jaké kytky jsou nejlepší pro dětský pokoj? Co bychom měli zohlednit při výběru rostlin pro děti?
Pro děti ideálně nejedovaté a nepichlavé, záleží, kolik máme prostoru a jak jsou velké. Těm nejmenším by mohla třeba chutnat i zemina nebo keramzit, na to je třeba myslet a pokoj rostlinami vybavit až v určitém věku (cca od 3-5 let).
Krásná je Maranta, Calathea, Chamedorea (tzv. horská palma), Nephrolepis (kapradinka), africké fialky, Pilea, Fittonia, nenáročné jsou Echeverie, Haworthie,..
7. Jaké kytky jsou vhodné do koupelny, která je často vlhká a s menším množstvím světla?
V koupelnách se daří druhům, které mají rády vlhko a teplo, což může odpovídat původu z vlhkých tropických oblastí, např. rostliny čeledi bromeliovitých (Tilandsie, Guzmania, Vriesea, kde je více světla, tam padnou orchideje (Phaelenopsis)
Dále se opět hodí kapradiny, zelenec (Chlorophytum), tchynin jazyk (Sansevieria), Zamiokulkas nebo Sphatiphyllum (toulcovka), Philodendron nebo potos (Scindapsus)
8. Jaké rostliny se hodí do pracovny nebo domácí kanceláře pro zlepšení koncentrace a produktivity?
Myslím, že škála je velmi široká – dle vkusu, nároků na místo (od maličkých pileí po velké fíkusy), podle světelných podmínek a podle toho, kolik péče zvládneme. Sama jsem zatížená na begonie všeho druhu, mám ráda jejich parádně zbarvené listy.
Zvednout oči od obrazovky a mžourat do zeleně, ať už je za oknem v zahradě nebo přímo před nosem na parapetu, prospěje vždycky.
9. Jaké kytky jsou vhodné pro balkon nebo terasu, které dokážou zvládnout proměnlivé počasí a zároveň ozdobí prostor?
Tady záleží, jestli kytky z terasy budeme na zimu likvidovat, schovávat anebo zůstanou venku. Ty, co se schovávají, těm se říká nádobové rostliny a většinou pochází ze subtropických oblastí. Ještě docela nedávno se sem řadil fíkovník nebo rozmarýn, ale tyhle druhy s postupným oteplováním celkem bez problémů vydrží i zimu venku na jihu Moravy. Oblíbené jsou oleandry (ty jsou jedovaté), citrusy, olivovníky, vavříny, ibišky..
Pak je tu skupina rostlin, kterým se říká balkonovky (např. oblíbené muškáty – pelargonie), dřív se nechávaly přezimovat někde ve světlých sklepích nebo těch studených ložnicích, ale často skončí na kompostu a na jaře se kupují nové. Přes celou sezonu udělají parádu bohatým kvetením a pak se vymění. Taková byla běžná praxe v Rakousku, v horské turistické oblasti, kde jsem v zahradnictví nějakou dobu pracovala a kde ozdobené balkony frčí. Možná je to plýtvání, na druhou stranu – zahradnictví v jarním období takto nejvíc vydělají, díky čemu pak přežijí ospalou zimu a zahradnické řemeslo úplně nevymře.
U nás existuje prodej rostlin označených „česká květina“, splňují školkařské standardy výpěstku a dá se tím pohlídat, že nekupuju rostlinu, která procestovala svět, ale byla vypěstována tu.
Pak tu jsou ještě rostliny domácí a zdomácnělé, zkrátka ty, co patří ven – na balkonech se nejčastěji pěstují bylinky (tymián, máta, meduňka, libeček apod), ty vydrží i celoročně, ale obecně platí, že pokud jsou v květináčích, jsou náchylnější na vymrznutí, než když rostou v půdě. Ta kořenový systém udržuje ve stabilnějším teplotním prostředí. Paralela pro stavbaře a architekty – základy patří do nezámrzné hloubky, podobně to mají i kořeny rostlin.
10. Jaké interiérové kytky se obecně hodí do stínu, polostínu nebo naopak pařáku?
V pařáku na přímém slunci se nejlíp daří kaktusům a dalším sukulentním rostlinám, rostlinám s malými a tuhými lístky (tlustice, aloe vera, juka,..), s většími a tenčími listy pak přichází větší nároky na vypařování vody, což je na plném slunci a suchu velmi rychlé a je třeba vyšší zálivky. Rostliny, které přímé oslunění nesnáší, jsou např. kapradiny, Aglaonema, Aspidistra, Maranta, fikusy,…
Pro dobrý výběr rostlin v interiéru (i na zahradě) je obecně třeba zohlednit původ rostliny a jejího přirozeného prostředí. Ze kterého podnebného pásma pochází, jaký je tam rozsah teplot a srážek, jejich četnost, zda je to rostlina někde od vody nebo ze skal, z hlubokého lesa nebo otevřené savany. Tyhle informace je v dnešní době velmi snadné získat, s prožitými zkušenostmi už je to horší J
Pokud se mi líbí někde nějaká kytka, můžu poprosit o odstřihnutí větvičky, listu – hodně z nich jich dobře koření ve vodě. Zeptám se na pěstování nebo alespoň na jméno a zbytek už se zeptám googlu, AI anebo nějaké knihy. Po zakořeněnění vysadím rostlinku do květináčku, použiju vhodný substrát (nebo se jej můžu pokusit i namíchat) a dobrodružství může začít. Sama jsem většinu svých pokojovek někde dostala, vyměnila, požádala o řízek (větvičku) a pořád se něco učím. Každý rok mi něco málo odejde, jiné zase přjdou. Řekla bych, že podobným způsobem fungují i mé kamarádky – směňujeme rostliny i zkušenosti.
A ještě slovo ke slovu ekologie – tuším, že v době, kdy je aktuální tzv. klimatická krize je velmi nadužíváno a zneužíváno. Přitom je to vlastně nauka o živých organismech, jejich vztazích, ať už v mikro nebo makroměřítku.
Kdo by chtěl hlouběji nastudovat, co ekologie vlastně je, velmi doporučuji následnou literaturu:
- Míchal, I: Ekologická stabilita
- Duvigneaud, P. Ekologická syntéza
- BEGON, M., HARPER, J., TOWNSEND, CR. Ekologie. Jedinci, populace a společenstva
- ODUM, EP. Základy ekologie
- Pak mám také moc ráda přednášky našich předních vědců, kteří se schází na Ekologických dnech v Olomouci, bývají dostupné na youtube
Dobré knihy o pokojových rostlinách:
- Buerki, M, Fuchs, M.: Pokojové a nádobové rostliny
- Brooks, J.: Příjemný život s květinami
Poděkování
Děkuji ti Ing. arch. Lucie Kostková, za to, že sis našla čas a podělila se s námi o své cenné zkušenosti a odborné názory. Minimálně já jsem se dozvěděla spoustu užitečných informací o rostlinách, které mohou zlepšit naše bydlení, jak správně vybírat kytky pro různé místnosti v domě a zejména o hlubší podstatě této problematiky. Doufám, že i čtenáře tato témata inspirovala, a pomohou jim vytvořit zdravější a krásnější domovy.
Pokud potřebujete pomoci s návrhem květin jak v interiéru nebo exteriéru, můžete Lucii kontaktovat na: luciekostkova@gmail.com
Zdroje:
Obrázky
ZÁKOPČANÍKOVÁ, Michaela. unsplash.com [online]. [cit. 29.6.2025]. Dostupný na WWW: https://unsplash.com/photos/green-plant-on-brown-pot-QpW_j62f9uw
SPRATT, Annie. unsplash.com [online]. [cit. 29.6.2025]. Dostupný na WWW: https://unsplash.com/photos/green-leaves-on-brown-wooden-post-uz92LQEQioA
SPRATT, Annie. unsplash.com [online]. [cit. 29.6.2025]. Dostupný na WWW: https://unsplash.com/photos/selective-focus-photography-of-red-petaled-flower-7SXNxz8UIw4
TREGENZA, Kura. unsplash.com [online]. [cit. 29.6.2025]. Dostupný na WWW: https://unsplash.com/photos/pink-and-white-flowers-on-white-ceramic-vase-5JEbKNp9uNk
MILES OUT, Sixteen. unsplash.com [online]. [cit. 29.6.2025]. Dostupný na WWW: https://unsplash.com/photos/three-green-leafed-plants-in-pot-ZchXTnNWCOM
MERCANTILE, Kaufmann. unsplash.com [online]. [cit. 29.6.2025]. Dostupný na WWW: https://unsplash.com/photos/brass-colored-garden-water-can-on-brown-table-a7Woj8W6J0s
KAIPOV, Vadim. unsplash.com [online]. [cit. 29.6.2025]. Dostupný na WWW: https://unsplash.com/photos/green-plant-in-white-ceramic-pot-8ZELrodSvTc
CHRISTINE. unsplash.com [online]. [cit. 29.6.2025]. Dostupný na WWW: https://unsplash.com/photos/brown-and-green-plant-in-brown-clay-pot-TQz9dftU1Kk
BROWN, Ripley Elisabeth. unsplash.com [online]. [cit. 30.6.2025]. Dostupný na WWW: https://unsplash.com/photos/black-and-white-floral-textile-FP5NfIS8vRI